Lesní školka, válení v bahně nebo vzdělávání po celý den?

Když se řekne lesní školka, co si pod tím představíte? Ohradu plnou malých smrčků, boudu uprostřed lesa s několika divokými dětmi a nebo zahradu v Praze, kde se děti vzdělávají jen jinou formou?

Posledních několik let zažíváme období, kdy počet lesních školek rychle narostl a získávají své místo mezi alternativami ke klasickému předškolnímu vzdělávání. V rámci evropského kontinentu také nejsou žádnou novinkou. První taková školka vznikla již v polovině 20. století v Dánsku.

To, co mají lesní školky společné, je existence několika hlavních principů, které tvoří pravou podstatu takových zařízení.

Zároveň v každé školce najdeme něco, čím je unikátní. To se odvíjí od týmu lidí, kteří se kolem takového projektu setkají. Záleží pak na jejich přístupu, kreativitě, stylu pedagogické práce a budování vztahů napříč všemi sociálními rovinami.

Tým Zahrádky Troja vychází ze stěžejních pilířů, které podpírají koncept lesních školek a zároveň se vydává vlastní originální cestou. Základ tvoří společné hodnoty a to jsou bezpečí, svoboda, respekt a ohleduplnost, odpovědnost, vzájemná pomoc a upřímnost.

Být mimo zdi

Základní myšlenkou lesních školek je trávit s dětmi co nejvíce času venku. V některých zemích, jako je např. Švédsko, je pobyt v přírodě nedílnou a samozřejmou součástí výchovy a vzdělávání. Takové koncepty vychází ze základních potřeb dětí a využívají přírodní prostředí pro jejich všestranný rozvoj. 

Na naší Zahrádce máme to štěstí, že samotný prostor zahrady je velmi rozmanitý. Je zde dostatek místa pro pohyb dětí a zároveň mnoho zákoutí pro tvořivé či klidové činnosti. Celkově je toto místo jakousi oázou, kde lze hledat klid, což oceňují i rodiče a samotní průvodci. 

V bezprostřední blízkosti naší Zahrádky se nachází vrch Palírka s přilehlou loukou a lesy, kde s dětmi trávíme většinu času. V lesíku přímo před našimi vrátky děti využívají bahnitou kuchyň a z větví, které nám tento les poskytuje staví nory pro zvířata či zázemí pro jejich volnou hru.

Hýbat se a tvořit

I když to může znít jako často citované cliché, pohyb obecně je nesmírně důležitý pro nás všechny, ale pro předškolní děti je druhou přirozeností. A příroda je jedno velké hřiště, které jim poskytuje nekonečnou rozmanitost pro jejich tělesný vývoj. 

Pohyb v terénu, překonávání překážek, šplhání po stromech, plazení, rozvoj motoriky manipulací s předměty – to vše se jim v přírodě přirozené dostává. 

V lese přímo před naší Zahrádkou mohou kromě pohybu, který jim les přirozeně nabízí, využít například  balanční prkna umožňující trénink rovnováhy či přírodní prolézací park pro cvičení obratnosti.

Důležitým aspektem je v tomto ohledu riziko, se kterým se děti u nás a v lesních školkách obecně, přirozeně setkávají. Jde nicméně o riziko, které je kontrolováno dospělými, kteří vědomě děti vedou k jeho seznamování a tím je učí, jak si s ním správně poradit.

Lesy, louky, potoky a další systémy, které naši školku obklopují, však poskytují mnohem více, otevírají brány dětské fantazii a tvořivosti. Dovolují jim rozvíjet dětskou hru a neustále jít obměňovat díky proměňující se prostředí.

Příroda je jedno velké hřiště, které dětem poskytuje nekonečnou rozmanitost pro jejich tělesný vývoj.

Přijímat od přírody a dávat ji zpět

Typická je pro předškolní děti zvědavost, touha poznávat, a to všemi smysly. A i když obrázek mravence může poskytnout představu o tom, jak takový mravenec vypadá, pozorovat mraveniště, zákonitosti života v něm, mravence, kteří na svých zádech nosí těžká břemena je pravděpodobně zkušenost, která nám zůstane. 

Aneb některé výzkumy říkají: „Co slyším, to zapomenu, co vidím, to si pamatuji, co zažiji, to dokážu použít.“ A co dětem v tomto věku nejvíce ukazujeme, o čem s nimi nejvíce mluvíme? O přírodě, rostlinách, zvířatech, ročních obdobích, tradicích. Proto když se ocitneme v lese, na louce, u vody, tak se učíme od samotné přírody, která nás v tu chvíli obklopuje a my jsme její součástí. 

Žít v souladu s přírodou znamená se také učit, jak můžeme my přispět k jejímu rozvoji, neubližovat jí, ale naopak o ni pečovat.

To jsou hodnoty, ke kterým na Zahrádce vedeme děti každý den, jsou součástí i těch nejobyčejnějších aktivit. A abychom toto vědomí podpořili co nejvíce, máme v řadách našeho týmu dobrovolníci, která má na starosti ekologický program, díky němuž se mohou děti prostřednictvím vlastních prožitků seznamovat s konkrétními tématy více do hloubky.

Žít v souladu s přírodou znamená se také učit, jak můžeme my přispět k jejímu rozvoji, neubližovat jí, ale naopak o ni pečovat.

Být v tom společně

Velkou výhodou lesních školek je o poznání menší kolektiv, který dovoluje přistupovat k dětem dle jejich individuálních potřeb. V naší školce je například kapacita 16 dětí, ve věkovém rozmezí od tří do šesti let. Vzhledem k tomu, že věkové složení je heterogenní, simuluje tak rodinné prostředí, kdy se mladší mohou učit od starších a starší se učí péči a porozumění dětem mladším. Učí se tak komunikaci, vzájemné toleranci a úctě, spolupráci, empatii.

Role pedagogů je v lesních školkách pojata odlišně od klasických učitelů/učitelek, jak je známe z klasických mateřských škol. A tak to vnímáme i my na Zahrádce. Pedagog je průvodce, který dítěti v bezpečném prostředí umožňuje poznávat svět, který ho obklopuje.

Pečovat o své zdraví

Pobyt na čerstvém vzduchu a pravidelný pohyb je společně se zdravou stravou stěžejní pro posilování imunitního systému a správný fyzický i duševní vývoj. Proto je pro nás podstatné, aby měly děti nejen dostatek a vyváženost těchto složek, ale aby nad tím byly schopné samy přemýšlet a důležitost si uvědomovaly. Proto jsou na naší Zahrádce ovocné stromy, záhony a bylinky, které nám otevírají cestu návratu k přírodě, přemýšlení o původu potravin a způsobu jejich sklízení.

Umět si poradit

Chceme výsledek, nebo se naučit, jak ho dosáhnout? Můžeme dítěti pokaždé, když je zima říct, ať si vezme bundu, ale můžeme ho také vést k tomu, aby umělo naslouchat samo sobě a o takové situaci si časem rozhodlo samo. Ukazujeme dětem možné způsoby, jak se o sebe postarat, dávat si pozor na své věci, učit se odhadovat situaci, co a kolik toho potřebují.

A platí, že nejdřív si zkusím poradit sám, když to nejde, požádám kamaráda a pak průvodce. Vše se odehrává v bezpečném prostředí, kdy děti vědí, že požádat o pomoc je v pořádku a kamarád či průvodce mu ji rád poskytne.

Děti vědí, že požádat o pomoc je v pořádku a kamarád či průvodce mu ji rád poskytne.

U nás na zahrádce

Pobytem v přírodě sice trávíme v naší školce většinu času, nicméně si zakládáme na tom, aby náš společně strávený čas byl pestrý. Proto dáváme prostor výletům do města, protože i v něm se učíme. Navštěvujeme galerie, pravidelně chodíme do domova seniorů, podnikáme např. výlety do potravinové banky, ekocenter, rádi se přidáváme na nejrůznější akce v nedalekém společensko-kulturním prostoru Dvůr. 

V prostorách naší Zahrádky pořádáme akce nejen pro rodiny z naší školky, ale také pro širokou veřejnost, která se k nám mohla připojit na Svatomartinský průvod, Masopust, Den seniorů apod.

 V našem prostoru se nachází jurta, ve které děti odpočívají nebo zde tráví čas v případě velmi nepříznivého počasí, teepee, kde je možné rozdělat oheň a trávit zde společný čas i ve větším počtu lidí, tedy při jedné z větších akcí nebo při návštěvě jiné školky. Máme také venkovní kuchyň, kterou využíváme pro společné vaření s dětmi, ale i s dospělými v rámci společného setkávání.

V pojetí výchovy, vzdělávání a společného soužití v naší školce spatřujeme mnohem více než jen to, že „jsme venku“. Jde o určitou filozofii, na které se všichni podílíme a sdílíme s těmi, kteří našimi vrátky projdou. 

V naší lesní školce Zahrádka Troja právě probíhá zápis na nový školní rok, domluvte si s námi schůzku a přijďte se podívat.

Těšíme se na vás.

V prostoru lesního klubu Zahrádka Troja se nachází jurta, ve které děti odpočívají nebo zde tráví čas v případě velmi nepříznivého počasí.